<p>Miriam Sentler,<em> Fossil Fuel Mnemosyne </em>(2022) at RADIUS CCA. Photo: Gunnar Meier. Sentler is a participant on Metode vol. 3 ‘Currents.’</p> — Miriam Sentler, *Fossil Fuel Mnemosyne* (2022) at RADIUS CCA. Photo: Gunnar Meier. Sentler is a participant on Metode vol. 3 ‘Currents.’

menneskEvolusjon

↖

↓

Miriam Sentler, Fossil Fuel Mnemosyne (2022) at RADIUS CCA. Photo: Gunnar Meier. Sentler is a participant in Metode vol 3 ‘Currents.’

Download article as PDF

Kari Utsi jorgalan

Beaivváš

Go Madame Blavatsky vázzá ráhppáid bajás Oavdojoavkku čoahkkimii. Dien eahkeda, čakčamánu 7.b. jagis 1875, New York Citys, viđat máddonáli áiggis. Lea juo guđat máddonáli inkarnašuvdna vuolggahuvvon. Gahččan heastačielggis Mingrelias Čáhppesmeara nuortagáttis aktanuppelohkái jagi ovdal. Komáhtalaš. Nagir. Nissona siskkimussii gilvojuvvo siepman. Siepman luotkana su siste. Olggos sus. Šaddá. Máilbmin. Sáras sárrasii njaldása olbmooažži binnán. Ođđasit kalibrerejuvvo. Boahtteáiggeolbmuid koloniija, soames njárggas davveoarjjit Mexicos, lea sadji gos guđat máddonálli galgá čihččeda vuordit. Kontineanta galgá govddiidit Jaskesábis. Ja ollásmahttit olbmo. Muitu ovddit máddonális, mii čáhppes fámuin duolvviduvvon, vuojui áhpái. Lea gáiddus jupma. Muhto dál. Viđat máddonáli áiggis. Gávdnojit ain Máilmmi ravddain njealjáda bázahusat. Sii guđet eai čuvvon Atlantisa áhpparassii. Muhto ain ellet.

Caput/7

Papa Nui bázzenjeaidit ledje jávkadan paschalococos disperta pálmma. Go suolu jorggihii sin vuostá ja siskkil bávkkihii, de fallehedje sii maŋemusa mii skihččái almmi guvlui. Báccit mat ledje ceggejuvvon sullui geahčadedje servvodaga. Go báccit gahčče, de jorggihedje olbmot guhtet guoimmiideaset siskkožii. Borragohte. Das muitalit vuosttaš eurohpalaččat. Sullo áiggis ovdal go sii bohte. Beannot jahkečuođi maŋŋel, jagis 1866, vuostáiváldá maŋemus vuostehágolaš bázzenjeaidi evangeliuma. Sullui leat čuođilogi bázzenjeaidi báhcán. Akte ledje logi duháha. Odne eai gávdno šat Paschalococos dispertat Eatnama nalde. Suolu erodere dađistaga nulla guvlui, doidá ruotnasa eret. Dassážii go visot bázzenjeaidit leat jávkan.

Collum/6

Cortésa mearas, duhátkilomehternjárgga suojis, cibmu čielgeoistar bodnegeđggiin. Olbmot duddjojit skálžžuin čikŋageđggiid, heŋgejit daid čeabet birra, dadjet. Geđggiin. Lea vuoibmi mii lea meara vuoibmi. Čikŋaguoddi šaddá meara ritman. Šaddá meara miellamáššun. Nugo diehtti, conquistadora, guhte jorgalii logiduháhiid aztekaid ádeleaset vuostá. Ieš. Soames beaivvi 1547 juovlamánus. Vuojui cakkasčalmmiid ja láđđásit meara bodnái. Maiddái čielgeoistaris, Cortésa meara botnis, leat cakkasčalmmit, báldda bálddalaga. Ivdnás skálžžu ravddas. O, jurddaša čielgeoistar, go áicá hámi vuodjume bodnái. O.

Membra superiora/5

Jus loktet gieđaid gilggain bajás, ovddasguvlui ja oainnádahkii. Dasto. Jorgalat giehtaváimmuid bajás. Albmana viđat máddonáli giehtaváibmu dutnje. Barggu gárta. Ja eallima. Profetiija Ahau Katún dadjá dan maid oainnát jávkat mearehis kataklysmas. Beaivváža jorggihit mis eret. Mánu ámadaju jorggihit mis eret. Vara golgat muoraid ja geđggiid badjel. Go jávkan mánnu vuot vuoseha láđas ámadajus, de galgá buot varra boahtit. Don. Viđat náli mánná. Luoitte gieđaidat. Divtte vara golggiidit. Daidda.

Membra inferiora/4

Jagis 1942 gesset brihttalaččat beavrrihis doardnahuksehusaid merrii. Guhkes juolggit nábárduvvojit sáttobodnái Themsenoivoša mearasáivvas. None shall pass, dadjet hámit. Čáhcemihtideaddjit stális ja betoŋŋas main divrečalmmit áicilit leat suvvolii čalmmát. Vašálašvuhtii čalmmát. Dasto. De goas fal. Leat dat maŋisbáhccin. Siskkáldasat jápmán, njozet jávki suveniirat, luitojuvvon mearasáivarávdnjái oapmin. Dasto leat. Dušše vuoiŋŋastansadjin skávlliide. Muhto luonddu čáhcemihtideaddjit gal eai doaje čáhcegierraga, eai leat eatnamii čatnamis. Čáhcemihtideaddjinjiŋŋelas ruohttá varrásiin čielgge nalde. Juolggit mat nu geahppasit guoskkastit gierragii leat alladását dovddaorgánat, dego guorri guhte bidjá. Bealji eatnama vuostá. Diktá čáhcemihtideaddji julggiidis leat eanadaga seismográfa. Juolggit dovdet doarggistemiid albmeravdda dobbelis. Sparaidemiid. Bivddáhasa dáistaleapmi čázeoivviin. Čáhcemihtideaddjivaris dovdá njiŋŋelasa. Su čielggi. Ovttas čeassaba gierraga lábi sparaideami guvlui mii lea jávkkohagas. Easka go njiŋŋelas čealáda. Goddit. Guođđá son nissončielggi. Čuovvula njiŋŋelasa. Ovttas njammaba sállaša guorosin. Guođđiba dan dego gohppojuvvon garra čázeoaivái.

Thorax/3

Goalmmát nális šattai čivga urbin olbmo gorudii. Árbbolaš šattai dassážii go loahpas gahčai. Eadneolbmo rattis. Ja šattai ođđa olmmožin. Dál lea ná dušše dihto šattuin. Šaddoálgu. Laskkakeahtes sahkkeheapmi. Šaddet gieddedáđira nađas almmá veahki haga. Sealla čuoldásan alddis gieddedáđiris. Vilges urbbit mat luotkanit gieddedáđira sevdnjes nađas. Urbbit. Giktalit lottiid, unnán gieddedáđira šaddoálgguin ollašuhttet vuorbbiset; gahččat eatnamii. Ja ieža šaddat gieddedáđirin. Nugo goalmmát náli olbmot gahčče rattis eatnamii. Loddeámadajuideasetguin. Ja elle olmmožin. Odne ain. Čiŋadit olbmot dolggiiguin. Dáhtokeahtes muitomearka olbmuin mat akte ledje. Urbi mii mielavuolis muittuha min. Loddeámadajuin. Mat akte gehčče ruovttoluotta go mii guovlaleimmet vulos šelges čáhcegierragii.

Dorsum/2

Gasku Eurohpá lea Arlbergčahca. Gohpi mii čatná aktii Lechtalgáissiid ja Verwalla. Čuohtenar jagiid lei čahca olmmošmeahttumis givrodatgeahččaleapmin, oaivveheames geaidnun nuortta ja oarjji gaskkas. Arlberg sirrii máilmmi, sirrii giela, sirrii čázi. Birgetmeahttun čahca hábmii olbmo geahčastaga. Geahčadettiin nuortan Wienis lei eananguovlu čaza duohken veadjemeahttun. Sii gohčodedje eanaguovllu Vorarlbergan. Eananguovlu Arlberga duohken. Odne Vorarlbergas. Eallá ain alemannalaš čearddaid giella, mat válde guovllu gaskaáiggi álggogeahčen. Gáhttejuvvon. Bairalaš wienergielas nuorttabealde gáissi guođohedje Vorarlberga mielkeboanddat omiideaset vággevilttiin. Arlbergii muohttá. Suddá. Ja ođđasit muohttá. Odne lea gáisi čađaborejuvvon. Togat. Biillat. Olbmot. Geahčastagaiguin ovddasguvlui. Tuneallaseavdnjadassii. Ii goassege bajás guvlui. Veadjemeahttumis čaza guvlui. Bajábeal almmi guvlui.

Abdomen/1

Waldenis čállá Thoreau: Jurdagii lea juohke rievdadus oavdu; muhto rievdan lea oavdu mii dáhpáhuvvá čađat. Guorká. Šaddá čoliid siste. Čehppodat cieggan parasihttagođđosii dahká ahte guorká ipmirda iežas fertet eallit earáid dieđekeahttá. Guossoheaddjis šaddá guorká ilmmá dávdamearkkaid haga. Akta nubbi lađas šaddá guorkáoaivvis ja deavdá guossoheaddji. Dahká guhkes ráiddu. Jagis 2017 dáistalii Davvi-Dakota siouxálbmot čáhppes gearbmašiin. Jurdda lea: Ovtta nuppi lađđasa gearbmašis hávdádit eatnama vuollái, diktit frackingoljju njoallut dan 1900 kilomehter guhku vuovdda. Ii, dadjá siouxálbmot. Ii šat. Ii dás. Guorká bonjada. Earáid fuomáškeahttá. Ođđa lađas šaddá guorkáoaivvis, laktása daidda duhátlohkosaš lađđasiidda mat njomodit guossoheaddji čađa. Juohke guorkálađas lea siepman. Ođđa máhtun. Juohke áidna guorká lea máŋga duháha guorkkát main lea dáhttu. Hábmet vuorbbiset. Thoreau čállá: Nu lahka leat mii čadnon eallimii ahte mii dadjat. Dát. Lea áidna geaidnu. Muhto. Duohtavuohta lea. Gávdnojit seamma ollu geainnut go maid mii sáhttit sárgut. Rádiusaid guovddážis.

Mánnu

Vuosttaš máddonáli dahke sevdnjes jiehtanasat. Stoalpput dahkkon eteris ja muolddus mat leat gođđásan aktii, veallánedje jierpmálašvuođa tigeriid bániid ovdii, mieđis dikte iežaset borrojuvvot. Vissisvuođain. Ahte sin gahččan lei oassi dan stuora bonjis. Jagi vuosttaš beaivvis, ovdal go muohttái, lážii ipmil Tezcatlipoca, vuosttaš máddonáli maŋemus, iežas tigeriidda, divttii ávdnasa inkarnerejuvvot tigeriid vuovddaide. Muohttá. Jahkodagat molsašuvvet. Jagis 1854 vuodju skiipa dálkeseainnis Buori doaivaga njárgga olgolis. Son guhte ceavzá, nisu, boahtá gáddái bávttiid buohta. Savdnjila mearračázi. O.a.v.d.u. Nisu vuolgá. Kašmirii. Tibetii. Javai. Joatká. Joatká. Čakčamánu 7.b. jagis 1875 vázzá soames ráhppáid bajás New York Citys. Nissongoruda siste gievvuda esoteralaš gobmi, dáhttu. Galgá. Olggos Máilbmái. Dat dadjá: Guhkkin boahtteáiggis, čihččet máddonáli gearddi čomas, galgá Eanan šaddat mánnun. Ja dat mánnu. Galgá gilvit vuosaidis. Nugo min mánnu gilvvii. Min dása. Merkur planehtas galgá ođđa botnji hábmejuvvot, janusámadadju mii speadjalastá min áiggi Eatnamis. Dego ráddiluvvon muorrabázahusat, gávuhuvvon áibmogearddi guvlui.

<p>Miriam Sentler, <em>Mining Myths</em> (2023) sketch, pastel pencil on paper. Sentler is a participant in Metode vol. 3 ‘Currens.’</p> — Miriam Sentler, *Mining Myths* (2023) sketch, pastel pencil on paper. Sentler is a participant in Metode vol. 3 ‘Currens.’

menneskEvolusjon notáhta

«menneskEvolusjon» lea teakstaráidu maid čállen 2016 čakčadálvvi diŋgojuvvon buktun antologiijai dan fiinna Utenfor allfarvei nammasaš Hárštták-lágádusa ovddas. Dát lea teakstabirrajohtu mii háliida dan maid namma máinnusta: Dadjat juoidá olmmošlaš-evolušuvnnalaš dilálašvuođain, olbmo iežas evolušuvnnalaš ovdáneamis, muhto eanemusat čatnat dán ovdáneami olbmuid evolušuvdnajođiheaddji váikkuhemiide birrasii, movt eanajorbadasa vuorbi min áiggis, ja jáhkkimis dađistaga eanet boahtteáiggis, lea olbmo hálddus.

Ovdalaččas lei mu diehtu teosofiijas ja Madame Helena Blavatsky máddonálleteaoriijas vuođđun máilmmi mannolaga čilgemii oalle birzzas, muhto muittuhuvvojin ja lohken dan birra dalle go ledjen rámmaráhkkanusa ohcame, láidesteami ja struktuvrra dasa maid háliidin dadjat dáiguin teavsttaiguin. Madame Blavatsky ođđaoskkolaš oahppa, mii áinnas navdojuvvo ođđaáigásaš oarjemáilmmi teosofiija vuođđun, ja erenoamážit máddonálleteoriija, lea munnje ovtta ládje nu guhkkin duohtadilis ahte neaktá goasii guoimmuheapmin, muhto nuppe dáfus dego maiddái livččii guoskkaheame juoidá mearkkašahtti. Áibbas vuođus dadjá máddonálleteoriija ahte olmmošlaš evolušuvdna eanajorbadasas dáhpáhuvvá čiežaceahkát ovdáneami bokte maid Blavatsky gohčoda máddonállin. Olbmot ásset eananjorbadasas čieža áigodagas, čieža nális, ja ovdal go čihččet nálli lea jávkan leat olbmot guorbadan eanajorbadasa ja dahkan nu ahte das ii leat šat orohahtti, dego mánnun. Go olbmot leat golahan ovtta eanajorbadasa ja dahkan dan dego mánnun mas ii leat orohahtti, de vuolgá siepman iežá eanajoradassii mii lea lahka ja birrajohtu geardduhuvvo doppe. Blavatsky teoriijas lea min mánnu ovddit eanajorbadas mas olbmot ásse, ja go mii leat golahan eanajorbadasa mas mii leat dál, de joatká olbmo mannolat boahtteáiggis viidáseappot Venusii. Muhto dál leat nappo Tellusis, olles leavttuin manname guđat máddonáli áigái. Čihččet ii leat nu beare guhkkin. Orro áibbas absurda, muhto seammás balddihahtti aiddolaš.

Munnje lea dego máddonálleteoriija visot absurdavuođainis allegoralaš vugiin cuige ilgadis boahtteáigescenario, orro dego hui árra deterministalaš einnostus das maid eatnašat mis duođain easka leat ipmirdan ja njiellagoahtán maŋemus logijagis, ahte mii olbmot leat vuojeheame eanajorbadassamet njuolga ekologalaš gopmáneapmái. Dan čuovggas sáhttá máddonálleteaoriija maiddái leat čalbmes geniijadahkku, dakkár frankensteinboragas maid Blavatsky hábme bidjan dihte sániid dakkárii masa su mielas ii lean eará giella, muhto mii guhkkin Blavatsky boahtteáiggis muhtin ládje dávista go deaivvada olmmošdahkkon dálkkádatheahtediliin. Dego telegráfa guhte rievdada sáttasáni signálačoakkáldahkan mii sáhttá sáddejuvvot vuostáiváldiide olggobeal lagamus olámuttu. Dát guovttebealátvuohta dagai máddonálleteoriija heivvolaš allegoralaš rámman teakstabirrajohtui mii dáhttu dadjat juoidá mearkkašahtti otná ja ihttá máilmmi birra. Dasa lassin addá Madame Blavatsky oahppa beasalatšvuođa rikkis ja inteansa gillii ja tiipagalleriijai, mii fas dahká ahte dat áibbas absurda ja dat fáhkkatlaš mearkkašahttivuohta sáhttiba snađđet vuostálaga teavsttaid bokte dakkárin mii oktanis lea sihke hui eahpeduohta ja hui duohta.

Juohke ovttaskas teaksta birrajođus lea iešalddis assosiatiiva dássádaddan gaskal áigeguovdilis máddonáli ja soames olbmogorutoasi, oainnat go anatomiija han heivvolaččat juohkáge olbmogoruda čieža váldomáddodatoassái, nugo Blavatsky máddonálit maiddái leat čieža. Divttiidettiin olbmogoruda leat oassin birrajođu ráhkkanusas galgá dat leat muittuhussan ja čielggadeapmin das maid mii olbmot loahpa loahpas lea manaheame, teavsttain ja boahtteáiggis. Hearvás lasáhussan dán oktavuođas lea ahte seammás go Madame Blavatsky meroštalai iežas áiggi leat oassin viđat máddonáli áigodagas, de son indentifiserii álbmogiid iežas áiggis mat elle njealját máddonáli anakronistalaš bázahussan. Dan vuođul movt son válddaha dáid maŋisbáhcciid sáhttá dušše dulkot ahte son oaivvilda daid maid odne navdet máilmmi eamiálbmogin. Dainna lágiin soaitá Madame Blavatsky maiddái dadjame juoidá das mii gáibiduvvo vai su deterministalaš einnosteamit eanajorbadasa birra eai galgga duohtan šaddat.

Sigbjørn Skåden, “menneskEvolusjon,” translated by Kari Utsi, Metode (2024), Vol.3 ‘Currents’